O koblížkovi
V chaloupce na kraji lesa žili dědeček a babička. Jednoho rána povídá dědeček babičce: „Babičko, usmaž, prosím, koblížek, mám na něj hroznou chuť!“ Babička koblížek udělala. Aby byl rychle k jídlu, dala ho vychladit na okno.
Koblížek se na okně nudil, a tak se rozhlížel napravo, rozhlížel se nalevo, vrtěl se tak dlouho, až se skutálel z okna dolů rovnou na pěšinku a po pěšince do lesa.
Hned na kraji lesa potkal zajíce. „Koblížku, koblížku, já tě sním!“ olizoval se mlsně zajíc.
„Nejez mě, zajíčku, zazpívám ti písničku,“ řekl koblížek a začal zpívat:
„Já koblížek, koblížek, na másle smažený, na okénku chlazený, utekl jsem dědečkovi, utekl jsem babičce a tobě taky uteču!“ zasmál se koblížek a kutálel se rychle dál.
V lese u potůčku potkal vlka. „Koblížku, koblížku, já tě sním!“ cenil na něj zuby vlk.
„Nejez mě, vlku, zazpívám ti písničku,“ vykřikl koblížek a začal zpívat:
„Já koblížek, koblížek, na másle smažený, na okénku chlazený, utekl jsem dědečkovi, utekl jsem babičce, utekl jsem zajíčkovi a tobě taky uteču!“ zasmál se koblížek a kutálel se rychle dál.
U jeskyně potkal medvěda. „Koblížku, koblížku, já tě sním!“ povídal medvěd silným hlasem. Kručelo mu v břiše, až se stromy třásly.
„Nejez mě, medvěde, zazpívám ti písničku,“ vyhrkl koblížek a začal zpívat:
„Já koblížek, koblížek, na másle smažený, na okénku chlazený, utekl jsem dědečkovi, utekl jsem babičce, utekl jsem zajíčkovi, utekl jsem vlkovi a tobě taky uteču!“ zasmál se koblížek a kutálel se rychle dál.
Uprostřed hlubokého lesa potkal lišku. „Koblížku, koblížku, já tě sním!“ povídá liška slaďoučkým hláskem.
„Nejez mě, liško, zazpívám ti písničku,“ opáčil koblížek a začal zpívat:
„Já koblížek, koblížek, na másle smažený, na okénku chlazený, utekl jsem dědečkovi, utekl jsem babičce, utekl jsem zajíčkovi, utekl jsem vlkovi, utekl jsem medvědovi…“
„To je krásná písnička, koblížku!“ zarazila ho lstivě liška. „Ale víš, já už jsem moc stará a sotva tě slyším. Víš co, vyskoč mi na čumák, ať tě lépe slyším, a začni znova.“
Koblížek vyskočil lišce na čumák a začal zpívat: „Já koblížek, koblížek…“ Ale dál už se nedostal. Liška po něm chňapla a celý ho snědla.