Je to nepřehlédnutelná dominanta historického jádra Prahy. Navštívilo ji nespočet turistů. Historikové i uměnovědci o ní naspali nespočet stránek. A přesto se stále najdou kapitoly, které dosud nebyly podrobně zmapovány. Třeba ta o architektuře pozdně gotické etapy. Řeč je o Týnském kostelu, přesněji o Kostelu Panny Marie před Týnem. A především pak o nové knize Týnský kostel a architektura poděbradské doby. Autorka Jana Pařízková Čevonová v ní mapuje stavební vývoj Týnského kostela v době Jiřího z Poděbrad.
Studentské nadšení, dlouholetý intenzivní výzkum, úspěšně obhájená disertace i třeba zkoumání vysoko položených architektonických prvků fasády kostela z lešení během rekonstrukce – to vše předcházelo dokončení publikace, která vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.
Týnský kostel a architektura poděbradské doby je vůbec první knihou, která se podrobně zabývá tzv. poděbradskou architektonickou érou, kdy u kostela působil utrakvistický arcibiskup Jan Rokycana. Jana Pařízková Čevonová v publikaci nabízí jednak detailní popis architektonické podstaty pozdně gotické etapy Týnského chrámu, jednak bohatý doprovodný fond fotografií, nákresů či půdorysů. Umožňuje tak komplexně poznat podstatu architektonické proměny kostela v pozdně gotickém období.
„V syntézách dějin české gotické architektury bývá Týnský kostel řazen na přední místo ve vývoji architektury lucemburské doby a zároveň je dokončení kostela po husitské revoluci převážně prezentováno jako nejdůležitější stavba doby Jiřího z Poděbrad. Při bližším pohledu se však představy mnohých autorů ohledně určení předhusitských a pohusitských partií kostela zásadně různí, z čehož plynou závažné otázky pro pochopení architektury poděbradské doby,“ zmiňuje autorka mj. důvody, proč se rozhodla vnést do pozdně gotické etapy Týnského chrámu jasno.
Knihu je rozdělena do čtyř navazujících částí. V první autorka shrnuje dosavadní výzkum architektury poděbradské doby v Čechách. Ve druhé části rekapituluje základní prameny a důležité závěry uměleckohistorického bádání, které se týkají stavebního vývoje Týnského kostela od jeho počátků do začátku 15. století. Ve třetí části zpřesňuje rozsah a postup dostavby kostela v době po husitské revoluci. V poslední kapitole pak zasazuje pozdně gotickou dostavbu kostela do širších souvislostí vývoje středověké architektury.
„Rozsah poděbradské stavební etapy Týnského kostela byl podle mého mínění větší, než se předpokládalo. Stylový charakter architektonických prvků, stavebních skulptur a soubory kamenických značek vypovídají o tom, že hlavní loď a presbytář byly zhruba od poloviny své celkové výšky, včetně západního štítu, patrně postaveny při jedné stavební etapě. S ní zřejmě souviselo i dokončení předsíně severního portálu a vznik kamenné kazatelny dochované v lodi kostela. Následovalo dokončení severní věže – oproti dosavadnímu mínění už od úrovně prvního patra,“ uzavírá autorka.
Publikace Týnský kostel a architektura poděbradské doby je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého. Najdete ji také u předních českých knihkupectví včetně těch, které jsou pražské dominantě „na dohled“.
Knihu si zájemci budou moci díky spolupráci s Knihkupectvím Karolinum pořídit i na „místě činu“ – přímo v Týnském chrámu dne 2. června během Noci kostelů, a to od 16:00 do 18:30.