Knihou července je publikace Osobnosti divadelní kritiky v Ostravě a v Olomouci 1956–1970 z ediční řady Divadlo. Monografie je regionální historiografickou sondou v prostoru české divadelní kritiky. Zachycuje kontext kritické reflexe profesionálního činoherního divadla ve dvou přirozených divadelních centrech – v Ostravě a v Olomouci – v letech 1956–1970, a představuje tak první dílčí příspěvek k dějinám divadelní kritiky na Moravě. Publikace prezentuje výsledky dvouletého výzkumu. Jádrem je lexikon kritiků, kteří přispívali svými recenzemi v padesátých a šedesátých letech pravidelně do denního i odborného tisku a současně byli profesně spojeni se sledovanými městy. Druhou část tvoří rámcová studie, která vymezuje divadelní kritiku jako specifickou teatrologickou disciplínu, definuje její funkce v prostoru divadelní kultury a zmiňuje i limity historického výzkumu divadelní kritiky.
Dále v červenci vyšla Fyzikální terapie a diagnostika (Petr Konečný a kol.). Tento odborný text je určen především studentům oboru fyzioterapie a ergoterapie, dále pak odborníkům, kteří se ve své klinické praxi setkávají s fyzikální terapií. Cílem publikace je přehledně shrnout podstatné informace z oblasti fyzikální léčby a diagnostiky. Publikace je tedy odborně zaměřena především na fyzikální terapii ve vlastním slova smyslu (elektroterapii, magnetoterapii, mechanoterapii atd.), přináší základní informace o elektrodiagnostice (EMG, poly-EMG), popisuje originální terapeutickou techniku (elektroakupunkturu) a ve stručnosti je v závěru zmíněna také problematika fyziatrie, resp. balneoterapie.
V rámci ediční řady Paměť UP vyšla autobiografie Jiřího Černého Jak šel život. Autor sledoval zblízka dění na FF UP více než šedesát let, v padesátých letech jako student a v poslední době jako emeritní profesor. Podává svědectví o druhé světové válce z pohledu dítěte, o středoškolském a vysokoškolském studiu v padesátých letech, o uvolnění let šedesátých, o období normalizace, průběhu sametové revoluce a porevolučním vývoji filozofické fakulty a zejména katedry romanistiky, na které většinu své kariéry lingvisty a romanisty působil a kterou po dobu dvaceti let vedl. Nenabízí ale pouze prostá životopisná data, je to rovněž neocenitelné svědectví o životě na fakultě, plné vtipných postřehů a pozorování. Týká se jeho pedagogické, odborné a organizační práce nejen na fakultě, ale i na celé řadě zahraničních univerzit.
Ústředním tématem knihy Museum Presentation Petry Šobáňové a Jana Doláka je muzejní prezentace, jedna z nejdůležitějších muzeologických otázek. Přestože se autoři zajímali hlavně o nejtypičtější prezentační produkt – výstavu –, zabývají se i jinými typy muzejních prezentací. Kniha nabízí vhled do současného stavu muzejní teorie i praxe a nahlíží na trendy současného muzeologického myšlení. Publikace je v angličtině.