Korespondence Bohuslava Martinů

Korespondence mezi Bohuslavem Martinů a Frankem Rybkou je dalším svazkem korespondence skladatele s jeho spolupracovníky a přáteli. Často překvapuje svou bezprostředností, otevřeností a lehkostí, s níž skladatel žádal o rady i pomoc a popisoval každodenní události. Frank Rybka byl skladatelův přítel z mládí a od 40. let patřil k okruhu jeho nejbližších. Frank Rybka pomáhal manželům Martinů s novým životem ve Spojených státech po jejich příjezdu v březnu 1941. Zajišťoval jim ubytování, dopravu, knihy, nové kontakty, pomáhal s vyjednáváním honorářů či hledáním interpretů, ale také zajišťoval Bohuslavu Martinů alibi během jeho prázdninových cest. Tuto nápomocnou roli zdůrazňuje také v ojedinělém dopise přítelkyně Martinů Rosalie Barstow. Tento první díl korespondence s Frankem Rybkou odráží vznik a provozování řady skladeb Bohuslava Martinů. Dokládá složité hledání sólisty Koncertu pro violoncello č. 2, názvu skladby Thunderbolt P-47, první podněty a práci Martinů na opeře Mirandolina nebo své úvahy o námětu podle Dostojevského románu Běsi. Na zdánlivě lehkém povrchu se odehrává mnoho dramatických událostí, které skladatele a jeho ženu Charlotte provázely v letech 1941-1954.

Rozsáhlý soubor korespondence Bohuslava Martinů s rodinou v Poličce je mimořádně cenným historickým materiálem dokumentujícím nejen profesní stránku života skladatele, nýbrž i tu veskrze osobní. Tato čtvrtá část vícesvazkové edice představuje soubor 53 písemných dokumentů. Jedná se o všechny dnes známé dopisy a jeden korespondenční lístek, které skladatel a jeho manželka odeslali matce a sourozencům v Poličce v letech 1936 a 1937. Umožňuje čtenáři sledovat významnou životní etapu výjimečné skladatelské osobnosti v jejím autentickém podání, rozšířeném o obsáhlý poznámkový aparát. Jednotlivé dopisy poskytují cenné informace o jednání s vydavateli i politiky, o korespondenci a osobních setkáních s kolegy i přáteli a samozřejmě i o skladbách a obtížích či úspěších při jejich uvádění na světových i domácích pódiích. Více než kde jinde zde však Bohuslav Martinů vystupuje jako "člověk z masa a kostí", se všedními starostmi i radostmi. Osobní korespondence s nejbližšími tak pomáhá dotvořit celkový obraz života a díla skladatele a je pomyslnou "pupeční šňůrou" - nenahraditelným spojením mezi cizinou a domovem.

Monografie je třetím svazkem edice zabývající se korespondencí Bohuslava Martinů s jeho rodinou v Poličce. Tento svazek obsahuje 56 korespondenčních dokumentů z let 1934 a 1935. Jedná se o korespondenci jednostrannou, dochovaly se pouze dopisy B. Martinů adresované rodině. I přesto lze v těchto dokumentech nacházet unikátní autentická sdělení, v nichž sám Martinů komentuje svou životní i profesní cestu, aby své informace, záměry či postoje sděloval nejbližším rodinným příslušníkům, ale často jejich prostřednictvím i širšímu okruhu přátel v Poličce a v Československu. Dopisy jsou v české verzi předkládány v diplomatickém přepisu včetně jejich faksimile a jsou doplněny poznámkovým aparátem. Monografie je zpracována v česko-anglické podobě.

Monografie je druhým svazkem edice zabývající se korespondencí českého hudebního skladatele Bohuslava Martinů s jeho rodinou v Poličce, obsahuje 56 korespondenčních dokumentů (dopisy, pohlednice) z let 1932 a 1933. Jedná se o korespondenci jednostrannou, dochovaly se pouze dopisy Bohuslava Martinů adresované matce a sourozencům, v nichž sám Martinů komentuje svou životní i profesní cestu, aby v první řadě své informace, záměry či postoje sděloval nejbližším rodinným příslušníkům, ale často jejich prostřednictvím i širšímu okruhu přátel v Poličce a v Československu. V české verzi jsou rukopisné dopisy Martinů představeny v podobě diplomatického přepisu, čili formou co možná nejbližší originálu, zároveň publikace obsahuje i jejich faksimile. Dopisy jsou doplněny poznámkovým aparátem.

The monograph consists of a set of correspondence with Miloš Šafránek, a Czech diplomat, music journalist, Martinů’s biographer, and a promoter of his work. The volume contains the diplomatic transcriptions of 168 letters, six postcard, five postal cards, one telegram, and one lettercard from the period of 1928-1959. The vast majority of the correspondence is unilateral, addressed to Šafránek, only two of the items were sent by Šafránek. The method of diplomatic transcription, chosen by the authors of the edition, respects the peculiarities of Martinů’s linguistic expression. Comprehensive annotations provide historical context and illustrate the political circumstances of the most tumultuous years of the twentieth century, but they also comment on the genesis of compositions.

Monografie je prvním svazkem připravované edice zabývající se korespondencí českého hudebního skladatele Bohuslava Martinů s jeho rodinou v Poličce. Tento svazek obsahuje 61 nejstarších korespondenčních dokumentů (dopisy, pohlednice a telegram) z období od jeho studentských let na pražské konzervatoři v letech 1906–1910 až po konec roku 1931. Jedná se o korespondenci jednostrannou, dochovaly se pouze dopisy Bohuslava Martinů adresované rodině, obdržené dopisy skladatel vzhledem k velkému rozsahu své korespondence nearchivoval. I přesto lze v těchto dokumentech nacházet unikátní autentická sdělení, v nichž sám Martinů komentuje svou životní i profesní cestu. Dopisy jsou představeny v podobě diplomatického přepisu a doplněny poznámkovým aparátem.

Soubor korespondence s Milošem Šafránkem, českým diplomatem, hudebním publicistou, propagátorem díla a životopiscem B. Martinů obsahuje diplomatickou transkripci sto šedesáti osmi dopisů, šesti pohlednic, pěti korespondenčních lístků, jednoho telegramu a jedné zálepky z období let 1928-1959. Jedná se převážně o korespondenci jednostrannou, adresovanou M. Šafránkovi, u pouhých dvou položek je pak M. Šafránek odesílatelem. Autoři v edici respektují specifika Martinů jazykového projevu, proto zvolili metodu diplomatického přepisu dopisů. Celý text je doplněn rozsáhlým poznámkovým aparátem, který nejen osvětluje historický kontext a politickou situaci v nejbouřlivějších letech 20. století, ale také komentuje genezi děl, okolnosti provozování, nahrávání a vydávání Martinů skladeb.

Dopisy hudebního skladatele Bohuslava Martinů básníku Miloslavu Burešovi z konce 50. let uplynulého století jsou klíčové pro poznání a pochopení spolupráce obou autorů. Dokumentují vznik volného cyklu čtyř kantát Otvírání studánek, Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Mikeš z hor a rozkrývají jejich další záměry, které však nikdy nebyly realizovány. Korespondence také dokresluje obtížnost komunikace přes železnou oponu v průběhu 50. let. Skryté významy a jinotaje, jimiž Martinů naznačoval své postoje, aby dopisy unikly cenzuře, objasňují detailní komentáře editorů. Kniha zachycuje osobitý literární styl Martinů v autentické podobě bez korekcí a úprav, přináší faksimile dopisů a rozkrývá paralely v dopisech rodině, přátelům, a interpretům.

Komentovaná kritická dvojjazyčná edice dopisů Bohuslava Martinů z let 1945-1949 adresovaných Zdeňku Zouharovi poprvé zpřístupňuje kolekci dopisů, čímž jednak rozšiřuje stávající poznatky o skladatelově tvorbě, jednak upřesňuje tradované, leč nepřesné informace. Objasňuje vývoj skladeb B. Martinů, interpretační představy, jeho dobové postoje, názory na moravský hudební folklór. Poprvé jsou zde citovány dosud nepublikované korespondenční prameny a obrazové dokumenty.