Olomouc Modern Language Monographs

Jedná se o třetí – a poslední – svazek kritické edice sebraných spisů Ivana Poldaufa (1915–1984), významného českého lingvisty, anglisty, bohemisty a lexikografa, zakladatele anglistiky na FF UP v Olomouci (působil zde v letech 1949–1961) a později profesora Karlovy Univerzity. Zatímco první dva svazky Poldaufových Sebraných spisů (vydané stejným kolektivem autorů v r. 2016 a 2018) zahrnovaly jeho česky psané práce lingvistické, lexikografické s obecně lingvistickým přesahem a úvahy o stavu jazykovědy, doposud dostupné pouze na stránkách českých lingvistických časopisů a sborníků z konferencí, třetí svazek se zaměřuje na jeho práce psané anglicky, které podobně jako jeho česky psané práce nejsou nikde jinde dostupné v ucelené podobě. Třetí svazek tak kromě české lingvistické obce může oslovit i mezinárodní publikum. K tomuto účelu práce zahrnuje anglicky psaný úvod, který představí osobnost I. Poldaufa.

Monografie popisuje a analyzuje zjišťovací otázky v češtině, se zaměřením na přímé otázky. Předkládá důkazy o tom, že české Wh- struktury jsou srovnatelné s jinými (konkrétní příklady jsou zpravidla v dalších slovanských jazycích a v angličtině). Vlastní analýza ukazuje typologické charakteristiky češtiny s ohledem na vlastnosti diskutované v dnešní literatuře: mezivětný posun, mnohonásobné otázky, hierarchie tázacích výrazů a další. Při popisu jsou pro argumentaci použita také data z českého národního korpusu a soubor příkladů z korpusu je také součástí appendixu.

Kniha se zabývá překladem literárních textů, přesněji řečeno umělecké prózy, z angličtiny do češtiny (s krátkou ukázkou opačného směru překladu). Cílem je představit literární překlad jako složitý a dynamický jev, podmíněný mnoha individuálními, kulturními, společenskými a dobovými faktory. Výchozím bodem je přitom z pojetí překladu jako komunikačního aktu a překladatelského procesu jako souhrnu pochopení, interpretace a přestylizování originálu, jak je na základě českého strukturalismu rozpracoval Jiří Levý a jak je chápe současná translatologie. Text se zaměřuje na hlavní aktéry tohoto typu komunikace, tedy na překladatele, konkrétně na zprostředkující (mediační) úlohu, kterou v interkulturní komunikaci hrají.

Bridging Linguistic Theories and Language Use II je svou metodologií přístupu i teoretickým rámcem pokračováním prezentace vybraných článků a statí publikovaných autorkou v průběhu více než třiceti let její odborné a pedagogické činnosti. Zatímco kapitoly v části první byly uspořádány jako součást obecnějších tematických okruhů Skalarita a jazykové taxonomie, Syntax a Text, Informační struktura výpovědi a závěrečným okruhem Různé, který obsahuje skeče a medailonky věnované kolegům při různých jubileích, v části druhé tvoří jednotlivé kapitoly součást obecnějších sekcí Modalita a vágnost, Pragmatická dimenze a Pedagogická gramatika. Jednotícím teoretickým rámcem všech kapitol je opět koncepce funkční a systémové lingvistiky.

Monografie Bridging Linguistic Theories and Language Use je souborem vybraných článků a statí publikovaných autorkou v průběhu více než třiceti let její odborné a pedagogické činnosti. Tvoří ji dva samostatné svazky, které jsou uspořádané podle tematických okruhů. Obsahem prvního svazku jsou kapitoly Skalarita a jazykové taxonomie, Syntax a Text, Informační struktura výpovědi a poněkud nesourodý okruh Různé, obsahující skeče a medailonky věnované kolegům při různých jubileích. V novějších publikacích, které využívají možností korpusových dat, jsou teoretické poznatky důsledně verifikovány jazykovým územ. Získané kvantitativní ukazatele se tak stávají podkladem pro vyvozování parametrů kvalitativních.

Tato monografie se zabývá jazykovým systémem angličtiny a pokrývá vybraná témata z anglické morfo-syntaxe. Jde o empiricky zaměřenou publikaci vycházející ze zobecněných strukturalistických, funkčních a obecně generativních teoretických základů. V souladu s názvem publikace se autorka zaměřuje na zdůvodňování a komentování vnitřní logiky základních, statisticky relevantních jevů, které reprezentují systém angličtiny. Jednotlivé jevy jsou demonstrovány na konkrétních datech a generalizace jsou vždy systémově propojované s celkem a teoreticky zdůvodňované na jeho pozadí. Kromě anglické gramatiky představuje autorka v několika podkapitolách také srovnávací pasáže odkazující na výsledky jejího česko-anglického lingvistického výzkumu.

Předkládaná publikace je druhým z celkem tří plánovaných dílů kritické edice Sebraných spisů Ivana Poldaufa, zahrnuje jeho česky psané práce lingvistické, lexikografické s obecně lingvistickým přesahem a úvahu o stavu jazykovědy, původně publikované na stránkách českých lingvistických časopisů a sborníků z konferencí v letech 1961–1977 (12 textů). Jedná se o řadu zásadních a často citovaných Poldaufových prací, které nikdy uceleně nevyšly a z nichž mnohé dále rozpracovávají velká témata nastíněná v článcích předcházejících, vydaných v rámci prvního dílu Sebraných spisů. Ve svazku je dále zařazen zeditovaný strojopis nedokončené a nikdy nevydané práce o adjektivu, na které Poldauf pracoval v době svého působení na olomoucké FF společně s J. Macháčkem.

Kniha je první částí třídílných sebraných spisů Ivana Poldaufa (1915-1984), významného českého lingvisty, anglisty, bohemisty a lexikografa, zakladatele anglistiky na FF Univerzity Palackého v Olomouci a později profesora Karlovy Univerzity. Svazek zahrnuje jeho česky psané práce lingvistické, lexikografické s obecně lingvistickým přesahem a úvahu o stavu jazykovědy, původně publikované na stránkách českých lingvistických časopisů a sborníků z konferencí v letech 1940-1960 (sedmnáct textů). 'Úvodní slovo' pojednává o přípravě sebraných spisů a popisuje editorský postup. Kapitola 'Můj učitel Ivan Antonín Poldauf' je pak portrétem tohoto významného vědce z pohledu jeho žáka a následovníka Jaroslava Macháčka. Svazek vychází u příležitosti stoletého výročí narození profesora Ivana Poldaufa.

Cílem autorů monografie Kvalita a hodnocení překladu: Modely a aplikace je přinést ucelený pohled na problematiku hodnocení kvality překladu, na různé aspekty hodnocení a jejich návaznost na překladatelský proces. Úvodní část přináší přehled přístupů významných teoretiků a představuje modely, které pro hodnocení kvality překladu vypracovali. Jednotlivé kapitoly pak zkoumají a popisují různé aspekty, od vlivu kvality výchozího textu na překlad přes zásadní oblast kvality v právním a institucionálním překladu, hodnocení kvality strojového překladu až po kvalitu v audiovizuálním překladu.

Autoři dokládají, že základ střední angličtiny (a tedy i moderní angličtiny) je severogermánský s četnými výpůjčkami ze staroanglické slovní zásoby, nikoli naopak. Střední angličtina pochází ze staré kontinentální skandinávštiny a k prolnutí obou slovních zásob nedošlo v době raného skandinávského osídlení Anglie, ale až o 200 let později, především ve 12. století. Autoři na základě četných gramatických rysů ukazují, že mezi skandinávštinou a střední/moderní angličtinou existují hluboké typologické podobnosti, které střední/moderní angličtinu řadí mezi severogermánské jazyky spíše než západogermánské.