Paměť UP

Další svazek z edice Paměť UP. Jedná se o společné memoáry polonistky Kristiny Fialové a její dcery, zakladatelky olomoucké germanistiky Ingeborg Fialové-Fürstové. Reflektují společenské proměny v druhé polovině 20. století a na počátku 21. století, a to nejen v osobní rovině, ale také v akademickém prostředí.

Další svazek z edice Paměť UP. Jedná se o memoáry významného olomouckého výtvarníka a pedagoga – malíře, grafika a sochaře Zdeňka Kučery. V letech 1952– 1957 vystudoval výtvarnou výchovu a matematiku na UP v Olomouci, od konce 50. do začátku 90. let působil na Ostravsku a poté se vrátil jako profesor na katedru výtvarné výchovy UP. Byl jedním z předních představitelů české geometrické abstrakce. Ve svých otevřených vzpomínkách se ohlíží za stěžejními i zdánlivě nevýznamnými momenty svého osobního i profesního života.

Vzpomínky profesora Milosava Dudy, předního českého chirurga a absolventa Lékařské fakulty UP, který téměř celý svůj profesní život spojil s mateřskou fakultou a Fakultní nemocnicí Olomouc. Svoje životní osudy představuje na pozadí historického vývoje olomoucké chirurgie od jejích počátků až do současnosti.

Kniha vychází v rámci ediční řady Paměť UP. Vzpomínky profesora Peprníka jsou nejen svědectvím o dění na univerzitě, ale i vyprávěním o peripetiích druhé poloviny dvacátého století. První autorovy vzpomínky sahají do dob krátce před druhou světovou válkou, dále mapují poválečná léta v Československu, těžká padesátá léta, uvolnění kolem pražského jara, normalizaci i období po sametové revoluci. S humorem autorovi vlastním čteme příběh, jak se autorovi i přes nepřízně režimu podařilo stát se anglistou. Mnoho pozornosti je věnováno i vyprávění o cestách do anglofonního prostředí i v dobách, kdy měla Británi ještě blíže k té, kterou známe z Čapkových Anglických listů, a kdy se do Spojených států málokdo mohl vypravit.

Kniha vychází v rámci ediční řady Paměť UP. Autor sledoval zblízka dění na FF UP více než šedesát let, v padesátých letech jako student a v poslední době jako emeritní profesor. Podává svědectví o druhé světové válce z pohledu dítěte, o středoškolském a vysokoškolském studiu v padesátých letech, o uvolnění let šedesátých, o období normalizace, průběhu sametové revoluce a porevolučním vývoji filozofické fakulty a zejména katedry romanistiky, na které většinu své profese lingvisty a romanisty působil a kterou po dobu dvaceti let vedl. Nenabízí ale pouze prostá životopisná data, je to rovněž neocenitelné svědectví o životě na fakultě, plné vtipných postřehů a pozorování. Týká se jeho pedagogické, odborné a organizační práce nejen na fakultě, ale i na celé řadě zahraničních univerzit.

Listopad 1989 změnil život celé naší společnosti a prakticky i každému jednotlivci. Mně určitě. Zcela nečekaně jsem se stal rektorem naší univerzity. Politické změny, tedy 'sametová revoluce' nabídla novému, demokraticky zvolenému vedení školy veliké možnosti pro její transformaci, a to ve všech směrech. Zcela viditelně univerzita rostla. Současně bylo třeba hlídat, aby kvantita neohrozila kvalitu studia. Objevovaly se stále nové problémy a bylo třeba je vlastně za pochodu řešit. Když jsem v únoru 1997 předával klíče k rektorské pracovně svému nástupci, měl jsem docela dobrý pocit, že se mnohé podařilo. A samozřejmě jsem byl a nadále jsem své alma mater a osudu vděčný za příležitost být u toho, jak Univerzita Palackého vstupuje do historicky třetího období své existence.

Kniha je převážně osobním svědectvím o životě a díle sochaře Bohumila Teplého (1932), nositele Ceny města Olomouce a Ceny Olomouckého kraje. Vzpomíná na zážitky z dětství, válku, studijní léta, učitelské působení na Univerzitě Palackého a posléze život sochaře na volné noze. Klíčový význam pro jeho sochařský profil měl profesor Vladimír Navrátil (1907), vynikající olomoucký sochař. Samostatná část knihy obsahuje úvahy autora o umění, sochařství, pojetí světa, místa člověka v něm a jeho filozofické názory. Nechybějí ani kritické statě některých odborníků na dílo Bohumila Teplého. Originální je charakteristika B. Teplého na základě grafologické analýzy jeho rukopisu. Knihu uzavírá soubor fotografií sochařových nejcharakterističtějších děl z kamene, kovů, skla, dřeva a jiných materiálů.

Paměti olomouckého historika a profesora Miloše Trapla Můj život s historií představují pátý svazek z edice Paměť UP. Prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc., na UP studoval, po absolutoriu působil v archivních službách a ve vlastivědném muzeu. Na Katedru historie FF UP pak nastoupil v roce 1964 a zde působí dodnes. Jeho otec – sociolog a historik Miloslav Trapl – patřil k „otcům zakladatelům“ olomoucké univerzity.

Přední český historik ruské literatury, literární a divadelní kritik a současně prozaik prof. PhDr. Miroslav Zahrádka, DrSc., působící takřka po celou svou vědeckou činnost na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, nazval knihu memoárů Okamžiky. Jak píše v úvodu, vybavuje si jen určité úseky, delší či kratší, výrazné okamžiky, náhlé události či prudké změny životní situace, a také výrazné postavy, jež ovlivnily, obohatily či zkomplikovaly život jemu nebo jeho rodině. M. Zahrádka ovládá díky své literární tvorbě veškeré finesy beletristy, píše nejen s hlubokými znalostmi doby a lidí, ale též nanejvýš čtivě, jeho vyprávění mají spád, pointu, osobitý jazyk a styl.

Paměti historika doc. PhDr. Josefa Bieberleho, CSc., Letopis intelektuála ze zatracené generace představují již třetí pokračování edice Paměť UP, která si klade za cíl zpřístupnit subjektivní svědectví osobností působících na Univerzitě Palackého v Olomouci. Paměti J. Bieberleho reflektují jeho vysokoškolská studia na olomoucké univerzitě (historie, český jazyk), působení na katedrách marxismu-leninismu a posléze na katedře historie FF UP. Vedle své činnosti vědecké a pedagogické J. Bieberle zastával vysokou univerzitní funkci (děkan zdejší filozofické fakulty v letech 1964-1966) a současně - jako 'insider' - poznal zákulisí stranických orgánů univerzitních i regionálních. Výrazně se také angažoval v reformním hnutí druhé poloviny šedesátých let vrcholícím v období Pražského jara.

Univerzita Palackého v Olomouci představuje druhou publikaci své ediční řady Paměť UP, tentokrát memoáry „fyzikálního krále a intelektuální hvězdy nejenom olomoucké univerzity“ Jana Peřiny. Můžeme tak sledovat až neuvěřitelný životní příběh syna z „kulacké“ rodiny, který navzdory kádrově politickému stigmatu se díky svému talentu a píli vypracoval v uznávaného vědce celosvětového významu. Autenticky břitké memoáry současně přibližují akademické prostředí, systém vědecké práce i konkrétní realizaci vědeckých projektů v oblasti přírodních věd od šedesátých let minulého století do současnosti.

V knižnici s názvem Paměť UP, vydává Univerzita Palackého výbor z pamětí klasické filoložky docentky Julie Novákové (1909–1991). Připravil jej a odbornou studií opatřil Tomáš Motlíček. Paměti aneb Autobiografie je výbor vzpomínek zachycující autorčin vztah k olomoucké univerzitě, který editor označil podtitulem Třináct olomouckých let (1948–1961). Autorka svou olomouckou životní etapu uvádí slovy: „Olomouc – to je pro mne hotová tlačenice dojmů a zkušeností, zármutků i radostí, vítězství i porážek. Těžko najít v tom klubku nit, které se chopit, mám-li o tom všem psát. Ale stálo to všecko za to.“ Text vedle portrétů autorčiných kolegů i studentů, líčí radosti a strasti vědkyně i dusnou atmosféru 50. let minulého století. Knížka je originálním svědectvím o Olomouci a její univerzitě.